2 / 2023




Experimentální studie použití vybraných rejuvenátorů, mleté pryže a plastového odpadu u asfaltové směsi s 50 % R-materiálu
MSc. Majda Belhaj 
Ing. Pavla Vacková Ph.D.
Ing. Jan Valentin PhD.


Dnešní strategická směřování a z nich odvozená technická řešení zaměřená na udržitelnost vyžadují, aby byl výrobek vedle odpovídající technické výkonnosti též přínosný pro životní prostředí. Současně se má jednat o nákladově efektivní řešení s dostatečnou životností. Za těchto okolností klade silniční stavitelství důraz na snižování produkce odpadů, nákladů na materiály a docilování úspor v oblasti zdrojů. To představuje východiska pro hledání nových technických řešení, která by směřovala k udržitelnějšímu, ekologičtějšímu a ekonomicky výhodnějšímu přístupu. V této souvislosti přineslo používání R-materiálu v nových asfaltových směsích dobře definované environmentální přínosy, zejména pokud jde o snížení spotřeby neobnovitelných přírodních zdrojů a možnost recyklace odpadu pocházejícího ze stávajících starých vozovek. Cílem této studie je vyhodnotit účinnost přídavku vybraných oživovacích přísad, které pomáhají obnovit některé vlastnosti zestárlého asfaltového pojiva v R-materiálu, drcené pryže a odpadu z plastů v podobě LDPE, na vlastnosti asfaltové směsi navržené se zvýšeným obsahem R-materiálu (50 %). Mechanické vlastnosti byly hodnoceny pomocí laboratorních zkoušek obvyklých charakteristik zaměřených na trvanlivost, tuhost a možnosti vzniku trhlin. Výsledky ukázaly, že správné dávkování vhodného typu oživovacích přísad (rejuvenátorů), jakož i přeměněný odpad ze starých pneumatik a plastů může zvýšit celkovou trvanlivost asfaltových směsí, které obsahují zvýšené množství R-materiálu.

Klíčová slova: asfaltový R-materiál, recyklace, rejuvenátor, pryží modifikované asfaltové pojivo, LDPE, asfaltová směs
  

Přísady pro zlepšování vlastností asfaltových směsí na bázi fosfátového esteru
Ing. Eva Králová 
Ing. Lubomír Žalman 


Článek pojednává o výrobě nízkoteplotních asfaltových směsí za použití modifikační přísady LowTherm®4G vyrobené na bio-bázi a bioodbouratelné, snížení teplot při výrobě asfaltových směsí a zvýšení obsahu recyklátu, dosažení úspor, zpracování směsí v okrajových částech sezony, rejuvenátoru na bio-bázi, zvýšení obsahu recyklátu v asfaltové směsi a adhezní přísadě na bio-bázi.

Klíčová slova: nízkoteplotní asfaltové směsi, biomodifikační přísady, uhlíková stopa, zvýšení přilnavosti, prodloužení zhutnitelnosti asfaltové směsi, úspory energie, recykláty, biorejuvenátor, bioadhezní přísada
  

Opatření pro zklidňování dopravy v psychologickém kontextu
Mgr. Miroslava Horáková 


Článek se zaměřuje na opatření, která vedou ke zklidňování dopravy. Důležitost této problematiky je dána intenzitou provozu, která má negativní dopady zejména na bezpečnost a mobilitu ostatních zranitelných účastníků provozu (chodci, cyklisté, děti apod.). Opatření pro zklidňování dopravy lze rozdělovat různým způsobem. Zde je užito rozdělení do dvou skupin, a to na nástroje plošného zklidňování dopravy a nástroje pro úpravu šířkového uspořádání. Článek je zaměřen na objasnění psychologických souvislostí opatření jak v širším kontextu (samo-vysvětlující komunikace a zákonitosti kognitivní psychologie), tak z pohledu několika konkrétních opatření. Opatření jsou efektivní zejména v případě, je-li jich používáno více na jednom úseku nebo v případě, že jsou používána na širším území.

Klíčová slova: zklidňování dopravy, zranitelní účastníci dopravy, šířkové uspořádání, psychologické souvislosti, samo-vysvětlující komunikace
  

Východiska pro návrh koeficientu parkovacích minim v Návrhu územního plánu města Brna
Ing. Hana Kobzová 
Ing. Martin Všetečka Ph.D.


Nový územní plán města Brna (ÚPmB) si klade za cíl vytvořit podmínky pro rozvoj tzv. města krátkých vzdáleností. Díky dobře namíchaným funkcím využití území a zahuštěním zástavby (například přestavbou brownfieldů a možnou přestavbou nízkopodlažní zástavby) by měla v Brně vznikat taková zástavba, která umožní většinu běžných potřeb svých obyvatel zajistit pěší chůzí, na kole nebo ekonomicky udržitelnou hromadnou dopravou. Urbanismus však není jediným nástrojem, který ovlivní budoucí provoz ve městě. Vedle samotného plánu rozvoje dopravní sítě je zásadní i nastavení tzv. minimálních požadavků na výstavbu parkovacích a odstavných stání. Ty jsou nakonec hlavním nástrojem řízení poptávky po dopravě a územní plán je má ovlivnit na základě své dopravní politiky nastavením koeficientu automobilizace (ka) dle platné ČSN 73 6110. Jak a na základě jakých podkladů se s tímto úkolem vypořádal Návrh územního plánu města Brna shrnuje tento článek.

Klíčová slova: územní plánování, dopravní plánování, parkovací politika, parkovací minima, koeficient automobilizace
  

Posuzování životního cyklu komponent osobních vozidel
Ing. Marek Carbol 
RNDr. Leoš Pelikán Ph.D.
Ing. Libor Špička 


Článek se zabývá environmentálními dopady komponent v osobní dopravě pomocí metody life cycle assessment (LCA) zahrnující celý životní cyklus. Komponenty hodnocené v této studii jsou trakční baterie, hnací ústrojí bateriového elektrického vozidla a spalovací motor. Výsledky studie vyjadřují environmentální dopady grafickým srovnáním v nejvíce zasažených kategoriích dopadu.

Klíčová slova: posuzování životního cyklu, LCA, komponenty osobních vozidel
  


Rubriky

Zprávy PIARC Aktuální témata technického výboru PIARC TC 4.2 Silniční mosty
Článek se zabývá aktuálními tématy technického výboru PIARC TC 4.2 Silniční mosty. Představuje práci a výstupy v současném cyklu 2020-2023, který vyvrcholí Světovým silničním kongresem v říjnu 2023 v Praze. Témata, která jsou v současné době i v dlouhodobém horizontu řešena v oblasti silničních mostů, se týkají především problematiky zpevňování a rekonstrukcí, prohlídek a monitorování mostů. Výjimečné situace, jako je seismicita nebo nadměrná či těžká vozidla, jsou analyzovány v rámci speciálních projektů.
  
Zprávy SÚS Stav povrchů vozovek v Pardubickém kraji a jejich opravy
Stav povrchů vozovek v Pardubickém kraji je v zásadě srovnatelný se stavem komunikací v ostatních krajích. V podstatě se liší pouze rozsahem silniční sítě. Péče o ně je kryta finančními prostředky z rozpočtového určení daní, dotacemi státu od Ministerstva dopravy ČR, cestou SFDI, tak i peněz EU, např. projektem IROP.