1 / 2022




Optimalizace kompozitních mostních konstrukcí ze dřeva a UHPC
Ing. Milan Holý Ph.D.


Hlavním tématem této disertační práce je optimalizace kompozitních mostních konstrukcí ze dřeva a betonu spočívající zejména v aplikaci mostovky z ultra vysokohodnotného betonu (UHPC nebo UHPFRC). Článek prezentuje výsledky experimentálního vývoje inovativního mostního systému, který je tvořen trámy z lepeného lamelového dřeva spřaženými s mostovkou z prefabrikovaných panelů z UHPC, a který byl řešen v rámci dizertační práce. V článku je představen navržený mostní systém a realizovaný experimentální program, který zahrnoval ověření mechanických charakteristik navrženého způsobu spřažení, ověření ohybové pevnosti tenkých desek z UHPC a také výrobu prototypu zkušební dřevobetonové konstrukce v měřítku 1:1 s následným provedením zatěžovací zkoušky.

Klíčová slova: UHPC, dřevobetonové spřažené konstrukce, materiálové testy, protlačovací zkouška, zatěžovací zkouška
  

Zřizování násypů do vody
doc. RNDr. František Kresta PhD.


Většina projektů řeší výstavbu násypů v suchých podmínkách po vrstvách, které jsou hutněny. Pokud lze zájmové území, ve kterém má být postaven násyp odvodnit a výstavbu realizovat po odvodnění, je toto řešení samozřejmě vždy na straně bezpečnosti. V roce 2019 byla přijata evropská norma ČSN EN 16907-3 Zemní práce – Část 3 Stavební postupy, která řeší násypy ve vodě v čl. 7.6. Nejvhodnější pro násypy ukládané ve vodě je kamenitá sypanina tvořená tvrdými skalními horninami (viz čl. 4.4.1 ČSN 73 6133). Kontrola zhutnění pro náspové těleso pod vodou, pokud je požadována, nemůže být založena na základě metod používaných na souši, jako jsou přímá měření objemové hmotnosti. Doporučuje se zřídit nad úrovní vodní plochy monitorovací profil (nebo profily) pro sledování vertikálních deformací zemního tělesa. Příklady realizovaných násypů ukládaných do vodního prostředí potvrzují, že nejde o žádnou komplikaci a není nutné se jich obávat.

Klíčová slova: násypy ve vodě, kamenitá sypanina, ČSN EN 16907-3
  

VLIV HLOUBKOVÉHO ZLEPŠENÍ ZEMIN NA SEDÁNÍ NÁSYPŮ
Ing. Vítězslav Herle 
Mgr. Pavel Vižďa 


Obsahem článku je zkušenost s hloubkovým zlepšením zemin pro úpravu podloží pod násypem zemní hráze Višňová-Víska na Frýdlantsku. Hloubkové zlepšení si vynutila velmi komplikovaná geotechnická situace v podloží hráze, kde se střídaly měkké a pevnější vrstvy s polohami lignitu s napjatou podzemní vodou. Technologií hloubkového zlepšení bylo docíleno jak zhomogenizování a zlepšení mechanických vlastností zemin v podloží do hloubky 6 m, tak odtlakování napjaté vody. Podrobným monitoringem během výstavby se prokázalo, že stabilita zemního tělesa byla zaručena ve všech fázích výstavby a sedání dosáhlo jen 15 % původně vypočítané hodnoty pro neupravené podloží.

Klíčová slova: násyp, složité geotechnické poměry, lignit, tlaková podzemní voda, hloubkové zlepšení zemin, monitoring, sedání
  

Návrh složení a výroby mezerovitého vláknobetonového kompozita s využitím betonového recyklátu pro ztužení průřezů zemních konstrukcí
Ing. Hana Hanzlová CSc.
Ing. Petr Mondschein PhD.
Ing. Luboš Musil 
doc. Dr. Ing. Jan Pruška 
Ing. Jan Vodička CSc.


Článek pojednává o smysluplném využití mezerovitého vláknobetonového kompozita, návrhu jeho složení a možnosti využití betonového recyklátu zejména pro ztužení průřezů zemních konstrukcí. Kompozit mezerovitého vláknobetonu je složen pouze ze čtyř složek: betonový recyklát, úsporný objem cementového tmelu (cement, voda) potřebného pouze k obalení zrn recyklátu a syntetická vlákna. V článku je uveden vliv všech složek na charakteristiky navrhovaného kompozita. Jsou specifikovány laboratorní zkoušky uvedených složek, jejichž výsledky jsou nezbytné pro návrh kompozita a jeho výrobu. Důležitým technologickým krokem je zpracování směsi, které musí být provedeno válcováním, pěchováním, lisováním, a to bez vibrace. Výhodami aplikace kompozitu jsou menší zábor přilehlého pozemku, menší spotřeba zeminy v násypu, využití maximálního objemu recyklátu.

Klíčová slova: kompozit, mezerovitý vláknobeton, betonový recyklát, cihelný recyklát, liniové stavby
  

Změna předpisu TP 97 Geosyntetika v zemním tělese pozemních komunikací
Ing. Milan Kašpar 


Za posledních více než deset let doznala geosyntetika značného pokroku, jak v akademické a vědecké sféře, tak ve sféře výrobní, projektové a zhotovitelské. Tento významný vývoj zaznamenaly i nadnárodní organizace, ISO a CEN, které aktuálně podnikají kroky k zanesení geosyntetik jako plnohodnotných stavebních materiálů do svých předpisů a norem, případně jejich revizí. V reakci na nadnárodní aktivitu vznikla iniciativa k revizi klíčového předpisu státní správy ČR, TP 97 – Geosyntetika v zemním tělese pozemních komunikací z roku 2008, který byl již ve vztahu k aktuálnímu trendu zastaralý. Revize posouvá předpis z teoretické roviny do roviny pragmatické a sdružuje různé mezinárodní poznatky do jediného uceleného celku.

Klíčová slova: revize, předpis, TP 97, geosyntetika
  

I/42 VMO Žabovřeská I, etapa II – tramvajový tunel
  




Klíčová slova: