3 / 2021




Silnice I/3 Červené Vršky – U Topolu, tunel Konopiště
Ing. Pavel Kraus 
Ing. Martin Laloušek 
Ing. František Polák 


Článek popisuje projekční návrh silnice I/3 kolem Benešova v těsném kontaktu s přilehlým parkem zámku Konopiště. Zdůrazněn je přínos tunelu Konopiště, který vhodně propojuje zámecký park a město Benešov, čímž dojde k razantnímu zvýšení bezpečnosti a zlepšení životního prostředí. Článek se věnuje technickému řešení hloubeného tunelu pro uspořádání 2 + 1 včetně postupu provádění, kdy je respektována snaha nezatěžovat tranzitní dopravou město Benešov, což představuje poměrně složitou etapizaci výstavby tunelu se zachováním dopravy v koridoru silnice I/3.

Klíčová slova: tunel Konopiště, silnice I/3 Červené Vršky – U Topolu, průtah Benešov
  

Dálnice D3 a problematika tunelu Pohůrka
Ing. Miroslav Codl 


Článek obsahuje základní informace o dálnici D3 a aktuální stav přípravy a realizace jednotlivých úseků nejvýznamnější komunikace, která spojuje hlavní město České republiky Prahu s Českými Budějovicemi a Rakouskem. Dálnice D3 je součástí Evropské silnice E55 a Transevropské dopravní sítě TEN-T. Tunel Pohůrka je hloubený dálniční tunel s délkou 999,5 m. Před realizací byla provedena statická zatěžovací zkouška zkušebních lamel podzemních stěn. Výsledek zatěžovací zkoušky má dopad do koncepce technického řešení tunelu.

Klíčová slova: dálnice D3, tunel Pohůrka, zatěžovací zkouška
  

Tunel Homole na dálnici D35, úsek Ostrov – Vysoké Mýto
Ing. Tomáš Louženský 
Ing. František Polák 


V článku jsou představeny základní údaje o projektované stavbě dálnice D35 v úseku Ostrov – Vysoké Mýto, úsek je součástí souvislého tahu D35 Ostrov – Staré Město. Článek shrnuje dosavadní stav přípravy, poukazuje na zdlouhavý legislativní proces. Podrobně je popsána technická stránka tunelu Homole o délce 570 m. Tunel obsahuje též ražené části, a to úseky v délkách 450 m a 345 m. Návrh je velmi komplikovaný předně zastiženým geologickým prostředím, součástí budoucího geotechnického průzkumu je průzkumná štola.

Klíčová slova: tunel Homole, dálnice D35, úsek Ostrov – Vysoké Mýto, průzkumná štola Homole
  

Most Monoštor, nový cestný most medzi mestami Komárno (SR) a Komárom (Maďarsko)
Ing. Peter Pšenek 


Most Monoštor – najvyšší most na celom 2 860 km dlhom toku Dunaja – najvyšší most na Slovensku ako aj v Maďarsku – desiaty most cez Dunaj na Slovensku – nový cestný most cez Dunaj medzi slovenským mestom Komárno a maďarským mestom Komárom. Most bol vybudovaný v období 08.2017 až 05.2020 a slávnostne spojazdnený 17. septembra 2020. Most je jednou zo stavieb projektu „Prepojenie elementov základnej siete v odvetví dopravy: Koridor Rýn – Dunaj, Komárom – Komárno cezhraničný most (Projekt vnútrozemských vodných ciest)“, spolufinancovaný Európskou úniou z nástroja na prepájanie Európy (CEF). Mostom prechádza úsek cestnej komunikácie I. triedy kategórie C11,5/80 spájajúci hlavnú cestu č.1 na maďarskej strane s cestami I/63 a I/64 na slovenskej strane. Päťpoľový oceľový most je 601,6 m dlhý, nesymetricky zavesený na jednom priečne naklonenom vyše 118 m vysokom oceľovom pylóne. Hlavné mostné pole, v ktorom je situovaná medzinárodná plavebná dráha, má rozpätie 252 m.

Klíčová slova: nový most přes Dunaj, Komárno, silnice I/63 a I/64, Koridor Rýn - Dunaj, mezinárodní vodní cesta
  

Mosty na řece Berounce v Plzeňském kraji
Bc. Martin Vít MPA


Článek přibližuje odborné i široké veřejnosti čtyři nejvýznamnější mosty na řece Berounce, a to v úseku jejího toku na území Plzeňského kraje. Vybrané mosty jsou významnými dopravními stavbami, které jsou součástí silniční sítě Plzeňského kraje. Ke každému mostu je stručně popsána historie jeho vzniku, technické parametry a současný stav, případně popis rekonstrukce, pokud byla realizována.

Klíčová slova: most, inundační území, Plzeňská kraj, řeka Berounka, památka
  

Rozvoj elektromobility v ČR
Ing. Lukáš Kadula 
Mgr. Petr Kouřil 


Článek popisuje aktuální stav elektromobility v České republice v kontextu zemí Evropské unie. V první části jsou prezentována data z projektu Česko v pohybu, týkající se jízd automobilem s ohledem na ujetou vzdálenost, jelikož dojezd elektromobilů bývá opakovaně uváděn jako jeden z klíčových faktorů. V druhé části je věnován prostor dobíjecím stanicím a místům v České republice, které jsou částečně zařazeny do evropského kontextu. Třetí část ilustruje vývoj registrací bateriových elektrických vozidel (BEV) ve vztahu k predikcím Národního akčního plánu čisté mobility. Ve čtvrté části jsou porovnány registrace nových BEV a PHEV v uplynulém roce v evropském kontextu. Je rovněž představena výchozí datová základna k vozidlům dle paliv s důrazem na čistou mobilitu.

Klíčová slova: Česko v pohybu, elektromobilita, dobíjecí stanice, Národní akční plán čisté mobility, BEV, PHEV, Civinet