Aktualne

Silniční společnost

5 / 2021

Vliv mimořádných opatření souvisejících s epidemií koronaviru na intenzity automobilové dopravy a provádění dopravních průzkumů Ing. Luděk Bartoš Ph.D. Ing. Stanislava Kubešová Ing. Jan Martolos Ph.D.
Článek informuje, jak ovlivnila epidemie koronaviru a s ní související vládní opatření intenzity automobilové dopravy na pozemních komunikacích v ČR. Pomocí grafů z dat z automatických sčítačů dopravy ve správě ŘSD jsou prezentována meziroční srovnání dat roku 2020 s rokem 2019. Dále jsou uvedeny příklady z místních komunikiací vycházející z dlouhodobých měření firmy EDIP s.r.o. V závěru článku je prezentováno porovnání zjištěných variací intenzit dopravy s hodnotami uváděnými v TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích a byl doporučen postup při vyhodnocování dopravních průzkumů prováděných v době vládních opatření.
Klíčová slova: intenzita dopravy, dopravní inženýrství, automatický detektor dopravy, koronavirus, technické podmínky Ministerstva dopravy ČR

Informace k průběhu Celostátního sčítání dopravy 2020 Mgr. Ján Skovajsa Ing. Radim Striegler
Celostátní sčítání dopravy slouží ke zjišťování intenzit dopravy na dálniční a silniční síti České republiky a poskytuje informace pro rozvoj sítě silnic, plány výstavby, údržby, oprav, zpracování dokumentace staveb apod. Sčítání v roce 2020 probíhalo na 6 465 sčítacích úsecích. Předmětem článku je přiblížení průběhu sčítání odborné veřejnosti a také to, jak vlastní realizaci ovlivnil vznik koronavirové pandemie a jaké následky jsou s tímto spojeny.
Klíčová slova: celostátní sčítání dopravy, CDVAMP, doprava, ASD

Sdílený prostor - dopravní koncept přispívající k vyváženému veřejnému prostoru doc. Ing. arch. Karel Hájek Ph.D. Ing. Vojtěch Novotný Ph.D.
Sdílený prostor je urbanisticko-dopravní koncept založený na integrovaném využívání prostoru ulice či veřejného prostranství všemi nebo vybranými módy dopravy. Jeho využívání je vedeno snahou o návrat k původnímu vnímání ulice jako prostoru pro veřejný život obyvatel, nikoli jako pouhý prvek dopravní infrastruktury. Vytváří podmínky pro vyváženost společenské, ekonomické, pobytové i dopravní funkce uličního prostoru. Úspěšné příklady ze zahraničí dokazují, že realizací sdíleného prostoru dochází ke snížení rychlosti a zklidnění motorové dopravy, zvýšení bezpečnosti všech uživatelů prostoru, zvýšení efektivity využití uličního prostoru, zvýšení úrovně socializace a komunitní aktivity, zvýšení atraktivity ulice jako veřejného prostranství, zlepšení životního prostředí, oživení parteru, podpoře lokální ekonomiky, a sdílené prostory jsou přívětivější pro starší osoby i osoby se sníženou schopností pohybu. Forma sdíleného prostoru není vhodná pouze pro náměstí či obchodní ulice, je využitelná rovněž pro přednádražní prostory či prostory přestupních bodů veřejné dopravy. Článek shrnuje základní požadavky na vytváření sdíleného prostoru, představuje typické lokality, základní návrhové parametry a přináší zamyšlení, proč vytvořit systémové podmínky pro navrhování sdílených prostorů i v Česku.
Klíčová slova: dopravní inženýrství, urbanismus, sdílený prostor, Begegnungszone, woonerf-koncept

Dopravní nehody na přechodech pro chodce – případová studie Ing. Kristina Kletečková Ing. Martina Sedláčková Ing. Veronika Valentová Ph.D.
Přestože chodci představují z hlediska bezpečnosti nejzranitelnější účastníky silničního provozu, často vnímají přechod pro chodce jako bezpečný prostor na pozemní komunikaci, potlačují rizika s ním spojená a neuvědomují si svou zranitelnost. Správná funkčnost přechodů je založena na včasném předání informací mezi účastníky silničního provozu. Překážky v rozhledu v blízkosti přechodů zamezují včasnému předání informací, a tím zvyšují riziko dopravních nehod. Cílem článku bylo na vybraných případových studiích poukázat na nedostatky přechodů pro chodce zejména na místech kde je negativně ovlivněn rozhled.
Klíčová slova: přechod pro chodce, překážka v rozhledu, rozhledové pole, případová studie